Článek se zabývá třemi instituty ukrajinského mezinárodního práva soukromého: veřejným pořádkem (ordre public), obcházením zákona a kogentními normami. Dle autora pojem veřejného pořádku (order public) zahrnuje: 1) základní, nejvýznamnější zásady ukrajinského práva, a především zásady jeho ústavního práva, soukromého práva a práva civilního procesu; 2) obecně přijímané zásady morálky, na nichž je ukrajinský právní řád založen; 3) legitimní zájmy ukrajinských občanů, právnických osob a státu, jejichž ochrana je hlavním úkolem ukrajinského právního řádu; a 4) obecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva, včetně mezinárodních právních standardů lidských práv. Autor vysvětluje, že kogentními normami se rozumí nejvýznamnější státní normy a že zdrojem těchto norem je veřejný
pořádek (ordre public), který by mohl být stanoven pouze ukrajinskou legislativou. Doporučuje prokázání existence kogentních norem, které vylučují aplikaci práva zvoleného stranami, v každém jednotlivém případě. Používání konceptu „obcházení zákona“ v praxi popisuje tak, že vykazuje následující znaky: Je založeno na předpokladu, že volba použitelného práva stranami určité konkrétní transakce byla učiněna v dobré víře; že opak (tj. že volba použitelného práva nebyla učiněna v dobré víře) musí být soudem v každém konkrétním případě prokázán; a že mechanismus „obcházení zákona“ je zamýšlen jako nástroj v rukou soudu (soudců) určený k řešení kolizí na bázi ad hoc. Následně autor
uzavírá, že všechny tři uvedené instituty jsou úzce vzájemně provázány a pouze budoucí judikatura ukrajinských soudů ukáže, co se jimi vlastně rozumí.